Vinařství je nejstarší a nejdůležitější oblast gruzínského zemědělství. Historie vinné révy je velmi úzce spojena s historií Gruzie. Z archeologických vykopávek z roku 1965 v regionu Kartli byly objeveny pozůstatky nejstaršího města (sídliště) a hodně botanického materiálu. Z něj byly nejzajímavější hroznové pecičky, jejichž analýza ukázala, že pocházejí z doby 5000-7000 př.n.l. a jsou nejstarší na světě.
Podle legendy, když svatá Nino (Kristýna) přinesla křesťanství do Gruzie v roce 327, nesla kříž z vinné révy svázaný svými vlasy, a od té doby je vinná réva symbolem nového náboženství. Vinná réva byla velmi dlouho považována za svatou rostlinu a ornamenty vinné révy se používaly na chrámech jako ozdoba. Zeměpisně je Gruzie rozdělena na dvě makrozóny (západní a východní Gruzie) a na 6 regionů (Kachetie, Kartli, Imereti, Meschetie, Rača-Lečchumi a černomoské vinářské pásmo). Celkově v Gruzii je 20 chráněných mikrozón (Appellation d’origine).
V současně době v Gruzii je přes 33 000 ha vinic, z toho cca 80% ve východní Gruzii. Průměrná roční teplota ve východní Gruzii (Kartli a Kachetie) je 11-13 °C , srážky 500-600 mm, sluneční aktivita 2200-2500 hodin.
V 80.letech v Gruzii bylo přes 150 000 ha, ale politikou Sovětského Svazu (zejména projekt „suchý zákon“ letech 1985-1987) byly vykáceny obrovské plochy vinic a místo toho se začala pěstovat kukuřice a pšenice. V poslední době počet vinic v Gruzii pomalu zase roste a gruzínské vinařské závody se snaží vyrábět co nejvíc domorodých autentických odrůdových vín, která byla zapomenuta v době totalitního režimu.