Kvevri (ქვევრი) – je objemná keramická nádoba podobná amfoře, která se používá v Gruzii na výrobu vína tzv. kachetinskou metodou. V krátkosti metoda Kvevri (neboli Kachetinská metoda) spočívá v procesu kvašení vinného moštu na slupkách a třapinách. Po vylisování hroznů vinný mošť nalívají do kvevri, pak k tomu přidávají celé množství vlatních slupek a třapin a nechávají kvasit dohromady. Pak hermeticky uzavírají nádoby kvevri na několik měsíců. Během procesu se třapiny ponořují a v horní částí kvevri zůstává naprosto čiré víno, které se před lahvováním ani nefiltruje. Metodou Kvevri připravují vína i v regionu Imereti, ale na rozdíl od Kachetie v Imereti na vinný mošť přidávají jen málou část (maximálně třetinu) slupek (bez třapin).
Podle vykopávek v oblasti Kvemo Kartli se kvevri používaly už v 6. tisíciletí př.n.l. Vyrábějí se z místní hlíny, která má díky vysokému obsahu stříbra antibakteriální účinky. Současnou podobu kvevri dostal až v 3 000 – 2 000 př.n.l. Největší kvevri mají objem 6-8 tisíc litrů. Nejrozšířenější jsou 1-2 tunové kvevri.
Do země zakopaný kvevri udržuje pravidelnou teplotu 13-15 °C. Během kvašení potřebuje míchání 4-5 krát denně. V Kachetii kvevri zakopávají do země ve vinném sklepě (Marani), ale v západní Gruzii hermeticky uzavřené čuri (kvevri) zakopávají do země venku.
Výroba kvevri trvá přibližně 3 měsíce. Hlavní čas spotřebovává jeho výstavba a vysušení. Po výstavbě kvevri dávají do speciální pece, kde už probíhá nejsložitější proces jeho vypálení. Kvevri se také používaly pro uchování obilnin.
Už desítky českých vinařů začali vyrábět vína gruzínskou (Kachetinskou) technologií, buď v nádobách kvevri (kterého dovážejí z Gruzie), nebo v jiných nádobách. Vínům vyráběných gruzínskou technologií v České republice a v Evropě říkají oranžová vína kvůli barvě, kterou dostávají ze slupek a třapinek a částečně i ze sudů, pokud zrála i v sudech. Vína vyráběná v kvevri jsou suchá vína.
Technologie výroby vína v keramických nádobách (kvevri) zapuštěných do země je v Gruzii známá více jak 7 000 let. V dnešní době jde o národní ekonomické bohatství země a má silný turistický potenciál. Kachetinské metody výroby vína byly na žádost Gruzie zapsány do seznamu „Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva“ UNESCO v r. 2013.
Sacnacheli (საწნახელი) je nádoba, která se používá převážně v Gruzii pro odstopkování a drcení hroznů. Dělají se ze dřeva lípy, kaštanu, lísky, jilmu. Kamenné sacnacheli se vysekávaly ve skále. Jsou dva typy dřevěných sacnacheli – kulaté a obdélníkové. Malé sacnacheli mají kapacitu 240-320 kg, velké sacnacheli kolem 48 000 kg. V současně době se sacnacheli používají velmi zřídka např. v regionech Imereti a Rača-Lečchumi.
Kanci (ყანწი) je tradiční gruzínské nádobí na pití vína. Je to roh kozorožce horského, býka, buvola, divoké kozy a dalších zvířat. Roh se pečlivě očišťuje a zdobí. Používá se na svatbách a křtinách. Oblíbenější je ve východní Gruzii.
Méně populární je vinná piala.