Gruzie bývá nazývána „kolébkou vína“, neboť na základě archeologických nálezů je potvrzeno, že výroba vína zde byla známa již před 8 tisíci lety. Předchůdce révy vinné se vyskytoval v celém zakavkazském regionu. Motivy révy a hroznů jsou nerozlučně spojené s gruzínskou kulturou a náboženstvím, najdeme je v lidovém umění, v architektuře a dokonce i v písmu.
Vývoj vinařství:
- 6000 př.n.l. – Zakavkazsko (jižní Kavkaz)
- 6000 – 5000 př.n.l. – Mezopotámie
- 3000 př.n.l. – Egypt
- 2000 př.n.l. – Řecko
- 1000 př.n.l. – Itálie (Sicílie) a severní Afrika
- 1000 – 500 př.n.l. – Španělsko, Portugalsko a jižní Francie
- od 500 př.n.l. – po celé Evropě
Gruzínský název vína – gvino (ღვინო) je nejstarší výraz pro víno vůbec, který byl později převzat do mnoha dalších jazyků: vinum, vin, vinho, wine, wijn, Wein, wino, víno, вино atd.
První písmeno slova „ღ“ je velmi náročné na vyslovení a nevyslovuje se přesně jako „g“, ale žádný jiný bližší ekvivalent tohoto gruzínského písmena v evropských jazycích neexistuje, proto jak v latině tak v cyrilice se překládá jako „gvino“, „гвино“. Tímto písmenem také začíná v gruzínštině nejdůležitější slovo na světě vůbec – Bůh – ღმერთი (gmerti).